Největší informační katastrofy lidstva

Informace je a vždy byla nejcennější komodita světa. Všechen lidský lidský pokrok závisí na shromažďování a uchovávání informací. Pokud jsou informace ničeny, lidský pokrok trpí. Uvádíme zde velmi zajímavý diagram, který zobrazuje nejvýznamnější ztráty informací v historii lidstva. Většinou se tak stávalo při požáru knihoven.

nejvetsi-informacni-katastrofy-lidstva

V průběhu věků, se to stávalo znovu a znovu. Celé knihovny, plné hliněných destiček, papyrusových svitků, kodexů psaných na pergamenu i papírových knih, byly zničeny přírodními pohromami, ohněm nebo válkou.

Pohromy ve starověku

Největší a nejslavnější knihovnou starověku byla známá královská knihovna v Alexandrii, která uchovávala veškeré znalosti dávných vědců, lékařů a filozofů. Knihovna byla postupně zničena požáry. Začalo to během Caesarovy občanské války v roce 48 př. n. l., kdy římský císař Julius Caesar cíleně zapálil své vlastní lodě v alexandrijském přístavu. Během věků pak utrpěla řadu dalších tragických požárů, definitivní konec pak nastal po dobytí Alexandrie perskými a arabskými vojsky.

Dále vzpomeňme například zničení více než 120 tisíc svazků různých písemností od klasických řeckých a římských autorů, když požár zničil knihovnu v Konstantinopoli v roce 473 př. n. l.

Středověk

K největší záměrné destrukci veškerých písemností jedné civilizace došlo v Americe v 16. a 17. století. Prakticky všechny kodexy zaznamenávající historii, náboženství a vědecké poznatky Mayů byly záměrně zničeny Španěly, kteří je pokládali za dílo ďábla.

2. světová válka

Ale zdaleka nejvíce knih bylo zničeno během 2. světové války, kdy v rámci uplatňování válečných strategií shořely milióny knih v Polsku a Německu. O ztrátách na území Japonska, Ruska a dalších zemích nemáme přesné informace.

nejvetsi-informacni-katastrofy-lidstva

Ztráty informací ve 20. století

Ale k tragickým ztrátám písemností došlo i na konci 20. století. Během jugoslávských válek v roce 1990 lehlo popelem 17 tisíc svazků Orientálního ústavu v Sarajevu, spolu s Národním muzeem a Národní knihovnou, které se staly terčem bombardování. Také válka v Iráku má za následek zničení více než 400 tisíc knih v Národní knihovně, včetně vzácných písemností z dob Mezopotámie. 

Dle odhadu bylo zničeno celkem 34,5 tisíce GB informací vytvořených lidmi za celou naší historii.

Tento výpočet byl založen na informaci z Amazonu, který uvádí, že jejich elektronická čtečka knih Kindle 3 je schopný držet 3 500 knih na 4 GB vnitřní paměti.

Nepopsané katastrofy 

Samozřejmě existuje mnoho dalších zničených knihoven a archivů, které do této studie nebyly zahrnuty kvůli nedostatku důvěryhodných zdrojů o množství poničených informací. Tyto případy se týkají například vypálení knihovny v Antiochii (363 př. n. l.), královské Aššurbanipalovo knihovny v Ninive (600 př. n. l.), knihovny v perském Ktésifónu (754 n. l.) nebo univerzitní knihovny v Nalandě v Indii (1193). Ale nemusíme chodit do starověku, např. kolik informací se ztratilo při uzavření webového portálu Megaupload v roce 2012?

Moderní technologie uchovávání informací

Většina informací je dnes uchovávána v elektronické podobě. Bývají zálohovány na datových polích v data-centrech umístěných na geologicky odlišných lokalitách. Tento způsob eliminuje ztráty dat z důvodu přírodních katastrof a požáru.

Ovšem dnešní data jsou vystaveny novým hrozbám. Stává se, že informace jsou odcizeny nebo zničeny nespokojenými zaměstnanci, konkurencí nebo cyber-zločinci (hackery). Naštěstí, elektronická data se dají mnohem jednodušeji kopírovat než tomu bylo dříve. Už si nemusíme kazit oči při opisování knih husím brkem při svíčkách!

Zdrojové informace byly převzaty ze stránek GlobaDataVault.com.

Komentáře

Poslal JamEnarie
Study Gonorrhea Amoxicillin Single Dos https://apcialisle.com/# - purchasing cialis online Medicaments Cialis Prix buy cialis 5mg Side Affects To Amoxicillin In Children

Vložit komentář

Captcha kód
Zveřejněno 25.1.2014